Na co pojišťovnu nepotřebuji?

Vydělává na mě pojišťovna? Kdy pojišťovnu nepotřebuji?

Vydělávejte jako pojišťovna i vy! Žijeme v době, kdy nám pojišťovny nabízejí různé druhy pojištění týkající se našeho zajištění života. Často jsme také přesvědčováni, že potřebujeme všechna pojistná rizika, avšak samotní klienti mají často pocit, že je dané pojištění zbytečné.

Když platíte spoustu let životní pojištění a nic se vám dosud nestalo (tudíž jste od pojišťovny nedostali žádné plnění) je pochopitelné, že Vám pojištění může přijít naprosto zbytečné. Ale co když se něco stane? Naopak lidé, kteří pojištění již využili, a to při nějaké vážné události (např. úraz, jež skončil invaliditou, případně s trvalými následky, nebo je potkalo nějaké závažné onemocnění), to vidí úplně z jiného úhlu pohledu!

Co je tedy správným krokem? Pojistit se či nikoli? Nebo jsou i jiné možnosti? I zde platí pravidlo „zlaté střední cesty“ a „vlastního zdravého rozumu“! A tady je prostor pro mou osobní teorii, jež učím klienty již několik let, a která je na dnešním pojistném trhu velmi kontroverzní (pojišťovnami i některými poradci často kritizována). Proč? Podívejte se, na kolik dokáže tato úvaha ušetřit Vaše peníze a zvýšit tak jistotu pojištění.

Nejprve bych však rozdělil jednotlivá, běžná rizika do dvou skupin:

První skupina jsou rizika s vážnými dopady nejen na naše zdraví, ale i na naši budoucí ekonomickou situaci. Týká se to invalidity způsobené úrazem nebo nemocí (1., 2. a 3. stupeň), vážné onemocnění, trvalé následky úrazem a smrt. To vše jsou rizika, která ovlivní náš život nejen na velice dlouhou dobu, ale mnohdy i na celý život.

Druhá skupina je nazývána jako tzv. úrazová část a patří zde rizika, která nemají žádné vážné dopady. Jejich léčba je v řádu maximálně několika měsíců. Je to denní odškodné při úrazu od 7. až 48. dne, různé typy bolestného, pracovní neschopnost od 14. až 48. dne (tedy nemocenská), denní dávka při hospitalizaci v nemocnici, apod.

Nechci zde rozepisovat různé druhy pojistných rizik, protože je jich spousta a pojišťovny je také neustále mění. Paradoxní je, že v mnoha případech ta, která pojišťujeme velmi vysokými částkami (např. invalidita) jsou levnější, než ta, jež řeší třeba zlomeniny (denní odškodné při úrazu). To není však tak podstatné, jako potřeba mít ve smlouvě právě to, co skutečně mohu využít a nemít to, bez čeho se dá obejít a co mohu vyřešit z vlastních zdrojů.

Nyní se asi ocitáte na pomyslné „křižovatce“, kdy nevíte, která cesta je tedy pro vás lepší. Nedá se to nikdy říct naprosto jednoznačně, to bychom museli znát budoucnost a vědět, co se stane a co nikoliv.

 

Cesta vlevo … nemít žádné pojištění! 

I takto se lidé rozhodují. Pozitivum tohoto rozhodnutí je, že za svůj život ušetřím nemalé peníze. Stát se nemusí vůbec nic, pouze zlomená noha a z tohoto se dá vzpamatovat jak po zdravotní stránce, tak po stránce finanční. Ale kdyby to bylo vážnější (např. invalidita), jde už o hodně velké částky, které budeme potřebovat pro další život.

Cesta vpravo … pojistím si raději vše, co se mi nabízí a budu mít klid!

Pozitivní stránkou je, že pokud se mi cokoliv přihodí, jsem pojištěn a pojišťovna mi vyplatí pojistné plnění a já nebudu finančně strádat (toto platí ideálně v případě, když je smlouva sestavena profesionálem, a takováto smlouva jistě nepatří mezi nejlevnější). Když se tedy něco stane, často to řeší naši situaci.

„Zlatá střední cesta“ je mou, již zmiňovanou teorií!

Nastavím si do pojistné smlouvy pouze rizika s vážnými dopady na mé zdraví nebo ekonomický život (viz První skupina rizik) a to tak, abych zajistil sebe i rodinu (článek „ Jak správně nastavit rizika s vážnými dopady“). A část, jež ušetřím za riziková pojištění s malými dopady (viz Druhá skupina rizik), přesměruji na mnou vytvořený „rezervní fond pojistného krytí“ (dále zkratka RFPK).

Co je vlastně RFPK? Může to být jakýkoliv účet nebo konzervativní investice s vyváženým zhodnocením (viz záložka „Investice“).

Za každé jednotlivé pojistné riziko platíme pojišťovně jistou finanční částku a když v průměru sečteme částky za rizika s malými dopady, dojdeme na částku cca 500 Kč měsíčně (je to průměrná částka, kterou inkasuje pojišťovna za klienta ve věku 30 let, jež je v 1. rizikové skupině – např. administrativní obor v zaměstnání).

Výše uvedený propočet stavím na základě dat šesti různých pojišťoven. Samozřejmě je třeba zmínit, že se cena určuje také dle věku a dle pracovního zařazení klienta (čím jste starší a čím náročnější povolání zastáváte, tím více si pojišťovna účtuje). V tomto článku však nejde jen o ceny, spíše bych vám rád ukázal, jak se dá nad pojištěním přemýšlet.Ukažme si příklad!

Rozhodnu se a zvolím „zlatou střední cestu“. Již nemusím pojišťovně platit za rizika s malými dopady, a tak mohu ušetřených 500 Kč za měsíc ukládat na RFPK (celkem 6.000 Kč za rok) a když budu chtít, aby částka měla i nějaký výnos, připojím si k RFPK  zhodnocení (například 5%) a za 10 let budu mít na svém fondu částku 76.000 Kč.

Avšak pojištění nevyužíváme pouze 10 let! Většinou jej máme celý život! Což značí, že za 20 let bude RFPK disponovat částkou 208.000 Kč, za 30 let 418.000 Kč a za 40 let 761.000 Kč.

Výše uvedené propočty vycházejí za předpokladu, že jsem ze svého RFPK dosud nepotřeboval žádnou částku. Ale tento fond slouží také k tomu, abychom měli dostatek finančních prostředků v případě již zmiňovaných drobných rizik a krátkých onemocnění, které nám již nekryje pojištění (zde se stáváme sami sobě pojišťovnou). Proto, pokud bych započítal, že v průběhu celé délky této strategie vyberu během 15 let například 47.000 Kč, tak i přes tuto skutečnost budu mít v 15. roce  na RFPK cca 136.000 Kč.

Ještě je zde jedna důležitá hodnota, a to je inflace! Potřeba na pojištění díky inflaci stoupá (například dnes si pojistím úraz na 300 Kč denně a tato částka pokryje finanční ztrátu při nemocenské, avšak za 5 let či více už nám 300 Kč stačit nemusí). Tak jako inflace roste cena za jednotlivá rizika i zvyšujícím se věkem klienta (například dnes si pojišťovna za 300 Kč denního odškodného účtuje 180 Kč, ale jakmile budu mít vyšší věk, bude se částka zvedat).

Nelze počítat vše, jelikož variant je mnoho, ale jde hlavně o pochopení principu! Snad je dobré jen připomenout, že se to netýká pouze nás samotných, ale celé rodiny. Dokonce i dětem dnes platíme nějaké úrazové krytí!

MODEL RFPK ČTYŘČLENNÉ RODINY.

500 Kč platí každý z rodičů, 200 Kč za dvě děti

 

Podívejte se nyní sami do své pojistné smlouvy, kolik vás stojí krytí drobných rizik (viz Druhá skupina rizik) a položte si otázku, kolik vám vrátí pojišťovna z ceny pojištění (není tím myšlena spořící část z pojistného).

Dovolte mi malé shrnutí této myšlenky! Princip spočívá v tom, že pokud jsem důsledný a chci na to jít chytře, mohu si některá rizika krýt sám svými vlastními prostředky (RFPK), a tak výrazně ušetřím. Výsledek je ten, že vážné dopady mám kvalitně pojištěny, a to na vysoké částky, a drobná rizika si pokryji sám.

Mými slovy „Buďte pojišťovnou sami sobě!“

Setkal jsem se s mnoha názory na tuto myšlenku a výrazně se odlišují, avšak klienti mě často říkají „má to hlavu a patu“. Jen je důležité tuto možnost znát i pochopit a možná to změní něco v myšlení lidí.

Na druhé straně finanční poradci a různí prodejci pojištění se k tomu staví zatím skepticky („Že by to znamenalo menší odměny za nižší pojistné? Můžeme se jen domnívat.“). Myslím, že cílem poradců by mělo být to, že naučí klienty, jak se dá přemýšlet i jinak … selským rozumem… (článek „Jak poznám dobrého poradce“).

Dokonce tvrdím i to, že 90% lidí dostane méně peněz od pojišťovny než skutečně za celou dobu zaplatili (myslím tím smlouvy bez spořící části, pouze pojištění).

 

Často slyším větu „A co když se něco stane?“

Nestane se nic! Bude to fungovat! 

Proč?

Pokud se stane nějaký drobný úraz, nemusíte čekat na plnění z pojišťovny, a pokud potřebujete, čerpáte ze svého RFPK, kde je již ve třetím roce více než je průměrné plnění pojišťovny! Nabízí se ale otázka, co když se stane něco dříve a v RFPK bude méně finančních prostředků než by Vám poskytla pojišťovna plněním?

I to lze řešit!

První dva roky si na pojistné smlouvě ponecháte i úrazovou část a ve chvíli, kdy vytvoříte dost velkou rezervu na RFPK (přibližně 2-3 roky), postačí jen upravit smlouvu s pojišťovnou (zrušit úrazovou část). Avšak to, že by se stalo něco drobného v prvních dvou letech pojištění, se stává statisticky pouze velice zřídka.

A co když se stane něco vážného?

Pokud jde o vážné situace jako jsou vážná onemocnění, vážné úrazy, invalidita či smrt, tak ty patří ve smlouvě mezi pojistná rizika s vážnými dopady, a ta máte při strategii „zlaté střední cesty“ velice kvalitně pojištěny.

A nyní ty negativa!

Pokud své prostředky uložené na RFPK využijete jiným způsobem než je zajištění drobných rizik, připravujete tak sami sebe a vlastní krytí.

Je potřeba se o RFPK starat naprosto stejně jako o investici. Nevíte jak? Můžeme vám pomoci.

 

Slovo na závěr!

Je velký rozdíl, zda nad pojištěním a jeho možnostmi přemýšlíme či nikoliv!

 

Možnosti jsou jen dvě!

Můžete si to spočítat vy sami nebo to můžete nechat na nás.

 

__________________________________________________________________________________

Připravujeme mnoho obdobných článků a rad k zamyšlení (čerpáme z naší 11leté působnosti na finančním trhu) a jejich cílem je, aby pomohly zvýšit informovanost a znalosti v osobních financích. Lépe se Vám bude komunikovat se svým finančním poradcem, budete mít možnost svého poradce kontrolovat, a tím se vyhnete špatným radám druhé strany.

Pokud Vás článek přiměl k zamyšlení, můžete se o něj podělit s odkazem na web Finance správně nebo jej doplnit svým komentářem, případně pište témata, které by právě Vás zajímala!

 

 On-line poradna spuštěna!